Dobrodruh Pavel Klega cestuje kolem světa stopem

Člověk někdy dospějete do bodu, kdy se z jeho lásky k cestování stane smysl života. Tím prošel také dobrodruh z Hlučína u Opavy Pavel Klega, který se před rokem rozhodl procestovat celý svět. Aby to nebyla jen další cesta kolem světa, začal stopovat a cestu si naplánoval na 3 dlouhé roky. Už teď ví, že se jeho cesta protáhne a to minimálně o další dva.

Přípravy na cestu kolem světa stopem

Zkus lidem říct, co všechno tě to stálo a musel jsi udělat od chvíle, kdy ses rozhodl podniknout svou cestu kolem světa?
Bylo toho hodně, tak to vezmu postupně. Ukončil jsem disfunkční vztah s přítelkyní, dal jsem výpověď v práci, v dvouměsíčním programu jsem do sebe nechal napíchat vakcíny na všechny vážné nemoci, odstěhoval jsem se z Brna zpátky k rodičům, udělal jsem si webové stránky Kolem světa stopem, rozloučil jsem se s kamarády na náměstí v Hlučíně. A nakonec to nejtežší... vyrazil jsem!

Zkus udělat rychlý souhrn toho, co se stalo od toho okamžiku?
Tak vezmu lehce statisticky:

• Mám za sebou 16 000 km, 11 442 videí, 6 466 fotek, 200 stopnutých aut, 20 zemí.
• 1 ukradená GoPro kamera a 13 000 Kč.
• 24 hodin ve vazbě.
• 4x mě zadrželi a vyšetřovali na policii.
• Zažil jsem -20 °C na Kavkaze a +50 °C v Kuvajtu.

• Jednou jsem překročil hranici nelegálně.
• Překročil jsem iránské víza.
• Uplatili jsme policejního kapitána.
• 4x jsem byl v televizi.
• Dojil jsem ovci, krávu a velbloudici.
• Kouřil jsem opium.
• Byl jsem na 8 svatbách.
• Koupal jsem se v 6 mořích.
• Spal jsem v katakombách, na střeše domu, v nemocnici, ve škole, na universitě, v mešitě, na vrcholu hory, v hotelu zadarmo, na poušti pod 5 milióny hvězd, u cesty, anebo v opuštěné hradní věži.

Tvé překročení iránského víza bylo prý hodně napínavé. Co se stalo?
Když jsem podruhé prodlužoval víza v Íránu, tak mi úředník dal místo měsíce jen týden, s tím že si je můžu prodloužit ještě jednou. To byla ale informace mylná a já v poslední den mého víza dostal 48 hodin na opustění islámské republiky. Neměl jsem čas ani na stopa, ani peníze na autobus (v Íránu nelze vybrat peníze z bankomatu). Můj íranský kamarád mi zaplatil jízdenku a já za den dojel do 1 000 kilometrů vzdáleného jihozápadního města Ahvaz. Tam mi nedali irácké vízum a loď přímo do Kuvajtu jela až další den. Najednou jsem se v zemi ocitnul nelegálně.

Jak teď na to vzpomínáš?
V Iránu to byl mazec. Bulel jsem jako malý kluk. V lepším případě mi hrozilo vyhoštění. V horším podezření ze spionáže a možná doživotní žalář. Dneska se tomu směju jako všem průserům.

Byl nějaký další zážitek s policií či jinou ozbrojenou složkou?
Ano a ne jeden. Po výbuchu mešity v Kuvajtu jsem byl na policejních stanicích celebrita, protože jsem tehdy žil na pláži a všichni batůžkáři byli z hodiny na hodinu největšími nepřáteli státu.

Pavel Klega právě stopem míří na černý kontinent

Pavle, máš představu, v čem bude Afrika jiná?
Představuji si zatím nespoutané dobrodružství, úžasnou přírodu, exotické zvířata, kulinářské speciality a úžasné lidi. Uvidíme...

A co ženy, ve které zemi kromě Česka a Slovenska ses už stihl zamilovat?
V každé zemi jsem viděl dechberoucí krásu místních žen. Zamiloval jsem se mnohokrát. Važněji mě okouzlila jedna Polka, Běloruska a Češka v Dubaji. Nerad to škatulkuji, ale ty naše slovanské národy mají něco do sebe.

Které z navštívených zemí se ti zdají kulturou nejvíce rozdílné od té naší české a proč?
Kulturní rozdíl byl zatím minimální. Všechny země mnou doposud navštívené byly buď křesťanské nebo muslimské, což společně s židovstvím a bahaismem patří mezi abrahamovské náboženství se stejným základem. Věřím, že ten pravý kulturní šok nastane až teď na černém kontinentu.

Liší se nějak pohostinnost mezi národy?
V podstatě vůbec. Za Evropou se s tebou podělí o kus žvance i ti nejchudší domorodci. Jediný rozdíl je, že křestanský Gruzinec tě pohostí šašlikem ze svině a muslimský Arab z ovce.

Jaké jídlo ti ve světě chutnalo nejvíce a máš nějaký zajímavý recept?
Jejda, těch bylo nepočítaně. Jedno jídlo se však stalo mou drogou. Je to právě humus, úžasný pokrm z hráchu římského. V překladu z arabštiny humus znamená práve cizrna. Jídlo je zdravé, chutné, vydatné, plné kvalitních bílkovin – je to taková variace na pepkův špenát. A z kulinářských specialit jsem ochutnal třeba v Tiraně ovčí hlavu, která chutnala líp, než jak vypadala :-)

Potkáváš mnoho cestovatelů, jako jsi ty sám? Sleduješ i jejich příběhy?
Cestovatelé jsou vždy velmi zajímaví lidé, od kterých vždy načerpám mnoho zkušeností a inspirace. Často mají velmi pozoruhodné příběhy, které mě i obohatí.

Na cestách je to i o tom zvládnout tu samotu. Jak to děláš a jak zvládáš komunikovat s rodinou? 
Co to je samota si už ani nepamatuji, na cestě stále poznávám nové úžasné lidi. Je to opravdu už hodně dlouho, co jsem se cítil sám. A rodičům volám, když je po ruce internet. Když jsem v méně vyspělých částech světa, tak občas dojde i na telegraf nebo poštovní holubici :-)

Tip pro začínající stopaře: POZNÁVEJTE LIDI

Pověz nám, jak vnímáš ten pocit svobody, který denně zažíváš?
Wow, to je asi nepopsatelný. Zapomněl jsem, co to je budík a rozdíl mezi pracovním dnem a víkendem. Každý můj den je naplněn pocitem radosti a štěstí. Natáčím videa, fotím fotky, tvořím filmy a píši články. Mé srdce překypuje spokojeností a láskou. Denně zažívám dobrodružství, čelím výzvám, učím se nové věci, potkávám nové lidi a žiji v přítomnosti.

Máš na závěr nějaké tipy pro cestovatele, kteří by chtěli vyzkoušet cestování stopem?
Stopování je nepřímý způsob, jak člověka požádat o pomoc ve formě svezení zdarma. Pokud však nikdo nezastavuje, seberte kus odvahy a jděte se zeptat řidičů přímo ke stojanům benzínových pump, na světelné křižovatky anebo parkoviště. A když nic nejede, tak běžte pěšky - zažijete úžasné věči. 

Díky Pavle a hodně štěstí v Africe.
Držte mi palce :-) budu se snažit všechno to dění s lidmi sdílet na facebookových stránkách a děkuji všem fanoušků a rodině za podporu. Díky moc, váš Pavel!