Vodácké dobrodružství na slovinských řekách Soči, Korytnici, Sávě a Bohinjce

vydáno 4. ledna 2016

Je teplé červencové páteční odpoledne a parta lidí z vodáckého klubu Cvak vyráží na pětidenní vodácké dobrodružství do Slovinska. Cesta je horká a dlouhá, klimatizace je oslavována. Před námi je víc než 700 km a 8 hodin jízdy. Na místo dorážíme až kolem 3 hodiny ranní a po nedlouhém spánku v místním kempu to konečně všechno začíná!

1. Splavný den, řeka Sáva, náročnost WW I, doba sjezdu 6 hodin

Ráno je před námi řeka Sáva Dolinka, ale kvůli suchu není sjízdný její vrchní tok, na který máme zálusk. Přesunujeme se proto na řeku Sávu, která vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky. Před námi je cca 6 hodinový úsek včetně přestávek.

Řeka je průzračná, mírná a tudíž dává hodně času na rozpádlování. Po cestě se dají najít mnohá místa, kde je bezpečné zkoušet bodní záchranu, asistované skákání do proudu atd.. Všechno jsou to věci, u kterých doufáme, že nevyužijeme, ale které je bezpodmínečně nutné znát a mít zaryté v reflexech.

Ke konci dne jsme již unaveni a kolem sedmé večerní již zase sedíme v kempu a koukáme na slunce, jak zvolna zapadá za krásnými štíty Julských Alp. Večer se nese v duchu pivka a grilování, noc se začíná přikrádat a my usínáme pod širým nebem.

2. Splavný den, řeka Sáva Bohinjka, náročnost WW II-III (2x WW IV), doba sjezdu 4-5 hodin

Vstáváme brzo ráno a po ranní očistě a zeleném čaji s praženými chrousty vyrážíme na vodu. Dnes náš čeká zhruba 5 hodin v lodích na perle slovinských řek Sávě Bohinjce a náročný přejezd na opačný konec Julských Alp. Sáva pramení nad Bohinjským jezeře. Sáva Bohinjka je pověstná svou čistotou.

Můžete mít pod sebou klidně 3 m vody a stejně si budete myslet, že jste na mělčině. To nám bohužel letos nehrozí, neboť je obecně málo vody. Po cestě jsou 2 nebezpečné místa. Tomáškův kámen – nebezpečné místo s obrovským sifonem (smrtelné místo kde vás voda tlačí pod kameny) a Gibraltar – takové malé niagarské vodopády. Po Gibraltaru je už jenom kousek do míst kde naše plavba končí. Odpoledne se přesouváme do města Bovce. Opatrně na sedlo Vršič. Nevhodné pro mikrobusy a autobusy. Doporučuji jet přes Itálii!!!! Po cestě chceme ještě na kaňoning (potok Sušec), ale absence vody nám opět hatí plány. Kempu je zde dost, ale já doporučuji kempy u soutoku Korytnice a Soči. Večer se koupeme v Soči (vyplatí se vzít si vestu a doplavat zhruba 300 m pod soutok, sami uvidíte.

3. Splavný den, řeka Soča, náročnost WW I-III+, doba sjezdu 6 hodin

Ráno nasedáme v kempu na řeku Soču, a projíždíme kolem úchvatných míst, kde jsme se večer před tím koupali. Vody je opět sice méně, ale stačí nám to, abychom si jízdu pořádně užívali.

Soča je mnohem širší řeka než dvě předchozí. V řece je bohužel velké množství naplavených stromů, které mohou být pro vodáky velice nebezpečné. Velká část řeky je obtížnosti WW I-II, ale v závěru přichází WW III-IV, kterou si musí každý vodák projet. Upozorňuji, že v závěru se v řece nachází opět velké množství sifonů, které jsou aktivní, když je méně vody. Sjezd končíme v Srpenici. Večer se nese v duchu dobré večeře v Bovci.

4. Splavný den, řeka Korytnica a Soča, náročnost WW II-IV, doba sjezdu 3 hodiny

Závěrečný den si dáváme řeku Korytnici, je to náročná řeka s úzkým korytem a množstvím aktivních sifonů (které berou především, když je málo vody). Doporučuji pouze zkušeným vodákům. Pokud se vám podaří Cvaknout tak se hlavně nesnažte bojovat s proudem, ale nechte se kus unášet, dokud se řeka na chvíli neuklidní. Začínáme u staré vojenské pevnosti a plujeme do Czechsoči. Korytnice má tu vlastnost, že pokud se na ní podíváte tak máte pocit, že teče z kopce.

Po cestě není čas na rozpádlování, ani na nacvičování záchrany, a proto člověk musí jet jistě. Řeka Korytnice je nádherná. Množství meandrů vás uchvátí. Sjezd vám bude trvat 2,5 hodiny zpátky ke kempu u soutoku, nebo 3 hodiny k mostu na Soči.

Sjezd končíme kolem 12 hodiny a kolem 14 hodiny jsme již plně sbaleni a vyrážíme zpět do ČR. Bude nám to tu moooc chybět a už plánujem na příští rok 2016 sjezd řek v Černé hoře a Bosně. Díky moc všem účastníkům a vodáckému klubu Cvak za supr organizaci.