Objevte Aljašku s Radkem Malečkem

Do háje! Řekl jsem si, když jsem si uvědomil, kam že to vlastně jedu, a kam jsem si koupil letenky. Náhle se mi rozklepaly ruce a já jsem nevěděl, jestli to je ta správná volba. Chce to klid a zachovat chladnou hlavu… Najednou mi v ní problesklo, že tady se to naplno ukáže, zda dokážu být tak daleko a zda se vypořádám se všemi problémy, které na mě čekají. Vzbudil se ve mně náhle pocit vzrušení a řekl si, že to tak musí být. Měsíc na to jsem již měl vše nachystané a připravené k odletu. Aljaška.

Magické to slovo, která Vám rezonuje v hlavě a většině lidem nedá spát. Co je na ní vlastně tak kouzelného a jedinečného? Tato zapeklitá otázka se nedá snadno zodpovědět. Možná je to právě tím, že Vy jako člověk se díky ní stanete trošku jinými. Jak je známo,

Aljašku si nevolíte Vy. Ona si zvolí Vás.

Jediné co proto musíte udělat, je to, že se za ní vypravíte a necháte jí rozhodnout o tom, zda to je ta kouzelná a jedinečná destinace právě pro Vás. Už z historie je známo, že tohle místo oplývá dech beroucí přírodou a ohromným nerostným bohatstvím.  Zlatá horečka, nekonečné lesy, velmi kvalitní černé uhlí a také produkce nafty a zemního plynu. Každá část této země je zaručeně jiná. Komu je tohle málo, může se s udicí vypravit k vodě a zažít to pravé a krásné zápasení se všemi druhy ryb.

Jenže to hlavní co se před Vámi rozprostře, když poprvé spatříte břeh této země, je překrásná příroda, která je ve velmi zajímavé kombinaci ohýbaná drsným klimatickým prostředím. V létě zde slunce nezapadá, v zimě zase nevychází. Pokud máte rádi barevné nebe a romantiku, tohle je místo, které ve svém životě nesmíte minout. Představte si, že tu v letních měsících západ slunce trvá hodinu, potom si slunce za hory na chvíli odpočine a následně se zase dere nahoru, aby začalo barvit nebe do červenajících se tónů východu slunce. Nádherná podívaná trvající klidně i dvě hodiny. Každý den tu je jiný, ba co víc.

Každá hodina se tu mění a tudíž je celkem marné sledovat předpověď počasí. Snažil jsem se o to pravidelně každý den, ale ve finále jsem však uznal, že je to prostě marné a člověk může pouze doufat a být připraven na nejhorší. Nebo mít tuhý kořínek. Představte si, že si jdete po všech těch krásných horách a najednou přijde vítr a zatáhne se obloha. Z krásného slunného dne máte rázem zimu, která prověří Vaší zdatnost. V Denali National Parku je to právě tak. Pouze 30 % návštěvníků má to štěstí, že spatří alespoň nějakou část nejvyšší hory Severní Ameriky Mt. Denali (v původním jazyce vyjadřovaná jako „Ta veliká“). Zbytek času je zahalená v závoji mlhy a páry.

Podívaná to je opravdu famózní, protože takto masivní hora se jen tak někde nenachází. Pokud budete mít to štěstí na počasí, tak Vám garantuji, že budete v naprosto němém úžasu stát a pozorovat, jak dokáže být příroda mocná a malebná zároveň. Hory však nejsou tím jediným, z čeho bude Vaše srdce radostí tancovat.

Jeďte se podívat třeba i na jih, kde v přístavních městech budete naprosto ohromeni neuvěřitelnou škálou měnícího se prostředí. Od vysokých hor odkud po pár kilometrech dorazíte do přímořských oblastí, kde však překvapivě vlnící se horské masivy nekončí. Naopak rostou z vody jako mohutní obři, kteří na svém hrbu pyšně nesou ledovcové přikrývky, které se pomalu svažují údolím až k vodě, která je pohlcuje.

Nádherná podívaná je typickým rysem Aljašky

Jedno z míst, na které budu však dlouho vzpomínat je místo zvané Exit Glacier. Tohle místo je doslova neuvěřitelné. Po té, co vyšlapete do cíle stezky Harding Icefield Vás okamžitě pohltí rozsáhlost ledovcových polí. Jediné na co se zmůžete, bude to, že se přistihnete, jak nevěřícně stojíte a ani nedutáte, protože víte, že tohle je pohled při kterém zůstává rozum stát.

Snažíte se vlastně pochopit, jak je vůbec něco takového možné a jak to, že zrovna Vy máte to štěstí, že zde můžete být a pozorovat něco tak nádherného, mohutného a přitom jemného a klidně odpočívajícího. Ledovcová pole jsou krásná. I když nevidíte nikde žádný pohyb, dokážete slyšet pod ledovci tekoucí řeky a ve Vás se odehrává pocit, kdy si uvědomujete, že celý tento kolos vlastně žije a sune se nezastavitelně údolím dolů pod tíhou zemské gravitace.

Voda tu je opravdový živel, který je spásou pro místní rybáře. Ne nadarmo se o Aljašce povídá, že to je rybářský ráj, protože losos, platýs či treska tu je denním úlovkem každého rybáře. I toho amatérského. Představte si, že si půjčíte mořský kajak, s sebou si vezmete kolegu a dva pruty a jedete do zátoky, která je pověstná svými nádhernými lesovitými zákoutími i častými úlovky překrásných ryb. Během pár minut jsme měli to štěstí a ulovili na udici tresku, platýse a ještě jednu rybu, která byla malinká, velmi pohledná a opravdu chutná. Ano, je to tak. Několikrát jsme si takto chystali večeři. Ulovit, vykuchat, opéct na ohni a s velkou grácií spořádat.

Aljaška má svá tajemství. Naučí Vás přemýšlet, obdivovat a objevovat. Většinu času si právě Vy sami budete volit, jak daleko chcete jít, a jakou cestu si zvolit. Jelikož se místní snaží zachovat přírodní bohatství, nedělají tu zbytečné stezky a proto každá Vaše výprava je originální a podle Vašeho uvážení. Je to totiž jen na Vás, kudy se vydáte, kdy si odpočinete a kde se zastavíte. Jen nezapomeňte na jednu věc: Aljaška je drsná a krásná zároveň. Vždy taková byla, je a bude. 

Příběhy, cestování, práce, jiné trampoty a vtipné komentáře bude možné zaslechnout i zhlédnout tuto středu 16. prosince v Brně (to je město na Moravě :-)) Všichni jste zváni na společný průlet létem na Aljašce. Snad nezabloudíme.

Autor: Radek Maleček