Objevte Niagarské vodopády s cestovatelem Ondřejem Kubesou

Na konci minulého dílu o cestování po USA jsem slíbil, že se příště společně vypravíme ne cestu do Kanady, k Niagarským vodopádům. Vždy, když si na ně vzpomenu, se mi vybaví poplašná zpráva, která před 1 – 2 lety obletěla svět, že je tak strašlivá zima, že i Niagarské vodopády zamrzly. Ptal jsem se domorodců, jak to vlastně je a představte si, že to není až tak neobvyklé. Ony prý zamrzají docela pravidelně.

Většinu svého pracovního času jsem pobýval v městečku poblíž kanadských hranic, proto jsem se rozhodl udělat si výlet v rámci prodlouženého víkendu a zajet si do Kanady na Niagary. Pro většinu z vás to zřejmě nebude novinkou, ale přesto si dovolím připomenout, že Niagary se vlastně rozprostírají na hranicích mezi USA a Kanadou, a tak můžete navštívit americkou i kanadskou stranu vodopádů. Většina návštěvníků se však shoduje, že kanadská strana je zajímavější, zábavnější, významnější a já se k tomuto názoru trapně přidávám. V porovnání s kanadskou stranou ta americká vypadá jako splav s žebříkem.

Cestu k Niagárským vodopádům jsem započal na dopravním uzlu v Syracuse

V Syracuse jsem z autobusu přesedl na vlak. Byla to má vůbec první cesta vlakem v USA a musím podotknout, že jsme dopravní sítí v Evropě velmi rozmazlení. Stav i čistota vlaků v USA není na tak vysoké úrovni. Je zde vidět, že převážná většina obyvatel využívá k delším cestám automobil a cena jízdenky vás také zrovna nepotěší, ale za zkušenost to rozhodně stálo. Po pár hodinách cesty vlakem jsme překročili americko-kanadskou hranici a hned po výstupu se mi naskytl výhled na skutečně malou a celkem nenápadnou nádražní budovu v Niagara Falls, kde jsem musel projít kontrolou a zodpovědět pár jednoduchých otázek, jako co tam vlastně dělám, a už jsem byl v Kanadě.

Jako již tradičně jsem si zajistil ubytování tak nějak na půl cesty mezi nádražím a městem v jeho klidnější části, protože přeci jen toulání se ulicemi velkoměst nepatří k mým nejoblíbenějším zálibám.

Uvažoval jsem jak bych tak nějak souhrnně uvedl popis Niagara Falls jako města. Kdo z vás čeká velkoměsto, byl by zklamán, vlastně mě docela překvapilo, že ono „zábavní“ centrum je relativně malé a vlastně se celé točí v pěším dosahu od vodopádů. Pohyb automobilem mi připadal zbytečný, všude jezdí shuttle (kyvadlová doprava) a celé centrum se dá v klidu projít pěšky. Obecně se dá vše významné zvládnout za prodloužený víkend.

Delší dobu jsem zkoumal všechny varianty vstupného, ale stejně jsem nakonec skončil u toho, že se nejvíce vyplatí koupit si nějaký z těch základních turistických pasů a zbytek si zkrátka podle zájmu doplatíte (atrakce, restaurace, vyhlídky).

Již po nějaké době v USA, zemi podivných čísel a mír, mě mile překvapila přítomnost metrického systému, dobré kávy, piva a kvalitního vína.

Lidé, kteří milují architekturu, si zde jistě přijdou na chuť díky množství různých mostů a stavebních úprav, které zpevňují břehy, vodopády a činí je tak alespoň trochu rezistentní vůči erozi, která je stále v pohybu.

Do města jsem dorazil v pozdním odpoledni, takže jsem kromě svačiny při pohledu na západ slunce nestihl vlastně žádné z místních atrakcí. To mi však nebránilo vyrazit na první průzkum města, které při pátečním večeru s houstnoucí tmou pěkně ožilo a hýřilo lidmi. Byl už chladnější podzim, takže je třeba podotknout, že tady nebylo tak přeplněno, jak je tomu asi v létě. Všem, kteří milují klidné procházky nočními ulicemi, doporučuji tento neuvěřitelný zážitek – procházku městem s množstvím nejrůznějších atrakcí, skvělých restaurací, obchodů se suvenýry a výhledy na vodopády a kdo by se chtěl pobavit v kasínu, může, není o ně nouze. Vlastně bych vám měl spíše doporučit si prvně vše obejít přes den, protože pokud tak učiníte naopak, stejně jako já, pak již druhý den nebudete ze všeho tak unešení.

Mezi nočními (i denními) atrakcemi bych vám všem doporučil navštívit prehistorický park, který je tak nějak spojen s velkým ruským kolem. Přiznám se, že jsem původně na ruské kolo zamířil za účelem focení z výšky, což se mi díky kompletně zasklenému výhledu příliš nedařilo, tak jsem si prostě užíval výhledu na noční Niagara Falls, které hýřilo všemi barvami a samozřejmě nechyběl ani pohled na nasvícené vodopády jako takové.

Vyrazil jsem tedy na druhé vytipované místo a tím byla Skylon Tower. Nejsem si jistý, jaká je situace dnes, ale při mé návštěvě to bylo „co dotaz, to jiná odpověď“. Najít věž a dojít k ní není tak náročné, nejde přehlédnout, ovšem se vstupem na vyhlídku to bývá ošemetné. Mnoho lidí mi i přímo na místě tvrdilo, že věž je kvůli nestabilitě a rekonstrukci uzavřená.To mě však neodradilo alespoň to vyzkoušet a otestovat a ejhle, celá vyhlídka byla i s turbo-výtahy v provozu. Z vrcholku věže se vám pak naskytne, dle mého názoru, jeden z nejkrásnějších pohledů, jaké byste si v Niagara Falls mohli přát. Kromě důmyslně ukrytého obchodu se suvenýry, v jehož středu se ocitnete ihned po výstupu z výtahu, můžete vstoupit i na venkovní ochoz a skrze mříže a pletivo se již dá slušně fotit a koukat. Pokud máte rádi nějaké malé a nenápadné suvenýry z cest (a rádi ničíte cizí státní měnu) doporučuji, abyste si dole našli takovou menší prosklenou mašinu s raznicí, která vám díky pár otočením udělá z jednoho centu oválnou plaketu s vyraženým symbolem Niagarských vodopádů.

Během dne se mi pak podařilo navštívit několik dalších atrakcí. Musím však přiznat, že mi počasí příliš nepřálo a celý den střídavě poprchávalo, což v kombinaci s vlhkostí a vířením vody z vodopádů tvořilo efekt průchodu oblaky (moknete a moknete).

White Water Walk, je krásnou procházkou přímo podél řeky. Vše je postaveno z dřevěných podlážek pod korunami stromů, převisy skal a v podstatě na dosah ruky k vodě, která v těchto místech proudí neuvěřitelnou rychlostí. Nezapamatoval jsem si přesné číslo, ale zapamatoval jsem si slova průvodce, který řekl, že v kombinaci se štěrkem a kamením by nám vodní proud ohlodal maso z kostí. I když se jedná o krásnou, romantickou procházku, pokud budete hrát o čas, tak přesně toto je atrakce, kterou si můžete dovolit vynechat.

Co si myslím, že byste rozhodně neměli vynechat, je plavba lodí po řece směrem k vodopádům. O popularitě této atrakce vás může přesvědčit například to, že i přes nepříznivé počasí a oblačnost se tvořily fronty a místy jsem si musel trochu postepovat, než jsem se dostal na řadu. Kromě foťáku (pokud možno, vodě odolného) si s sebou nemusíte vlastně nic brát. Na místě vám zapůjčí pláštěnky, které nám v dešti byly užitečné asi jako schody ve výtahu, ale alespoň jsme všichni při tom moknutí měli stejnokroj. Připravte se na to, že na vás bude šplouchat voda ze všech stran (což byla legrace) a s tím, že čím více se přiblížíte k vodopádům, tím více na vás bude dopadat síla vodní tříště. Vlastně celkový obsah vody ve vzduchu je tak vysoký, že i ptáci chodili pěšky. Ochranné sklo před čočkou mého foťáku myslím mluví za vše.

A poslední atrakcí, kterou vám dnes představím a která mě nejvíce zaujala, je Journey Behind the Falls. Jedná se o komplex schodů, tunelů a šachet, které protkávají Niagarské vodopády a kde je povolen vstup. Dostanete se tak nejen k samotnému vodopádu, ale i za vodopád a naskytne se vám tak úplně nový pohled na celé Niagarské vodopády. Osobě mě na této atrakci nejvíce překvapilo to, že nebyla až tak přecpaná lidmi, ale je pravda, že se již nejedná o klasickou atrakci ve stylu „uděláme vše za vás“ a vlastně si vše musíte projít a objevit sami.

Osobně jsem si Niagarské vodopády náramně užil, a pokud váháte, zdali se tam vydat, pak neváhejte, určitě stojí za návštěvu. Na závěr dodám pár užitečných informací. Hotel si vždy sežeňte dopředu. Nebojte se vydat na cestu vlakem, celá oblast není tak rozsáhlá, auto nebudete potřebovat. Připravte se na velké množství lidí – jaro, léto, podzim, zima, neustále mají nějaké akce a atrakce pro turisty, vždy je se na co podívat. Určitě nezapomeňte při návštěvě Kanady ochutnat jejich národní specialitku Poutine (hranolky, se sýrem a omáčkou), jejich pivo, víno a kávu. A připravte se na důmyslné turistické pasti typu obchodu se suvenýry na konci každé atrakce, vlastně z každé atrakce se dostanete ven pouze skrz obchod se suvenýry – a vzhledem k výrazně se lišícím cenám, vám doporučuji si vždy vše prvně projít a teprve poté nakoupit, co se vám líbí – nebavíme se totiž o rozdílech v rámci centů, ale v rámci dolarů.

Pár přátel cestujících k Niagarám se mě ptalo, na nějaké tipy na atrakce, takže i vám zde přikládám tři, které byste rozhodně neměli minout. 

• Plavba lodí
• Procházka za vodopády
• Skylon Tower

No, a to bude pro tento díl vše. Loučím se s vámi a brzy na viděnou u dalšího dílu, kde se vrátím zpět do USA a podíváme se trochu detailněji na Grand Canyon, jeho okraj i dno.

Ondřej Kubesa

Následující díl: Putování národním parkem Grand Canyon s Ondrou Kubesou
Předchozí díl: Putování po horách USA: pohoří Adirondack