Nosorožci, oběti tradiční medicíny, které jsou díky ilegálnímu lovu odsouzeny k vyhynutí?

Na světě existuje nespočet druhů rostlin a zvířat, ovšem mnohé z těch, které byly ještě před desítkami let na naší planetě v hojném počtu, nyní stojí na pokraji vyhynutí. Takovým druhem zvířat jsou například nosorožci. V současnosti existuje 5 druhů nosorožců (nosorožec tuponosý, dvourohý, sumaterský, jávský a indický) a všechny patří na seznam ohrožených druhů. Dva druhy nosorožců již vyhynuly – nosorožec srstnatý a nosorožec jednorohý.

Nosorožci jsou majestátní živočichové dosahující hmotnosti i více než 3,5 tuny. Jejich těla jsou pokrytá hrubými kožovitými pláty, které jim poskytují ochranu téměř jako pancíř. Na hlavách nosorožců pak vyrůstají rohy, které jsou tvořeny rohovinou a keratinem, a právě kvůli těmto rohům byli nosorožci v minulosti hojně loveni. Tento lov zdecimoval počty nosorožců po celém světě, a i přestože jsou nyní nosorožci chráněni, ilegální lov nadále pokračuje. Rohy nosorožců jsou totiž zejména na asijském trhu žádaným afrodisiakem, lékem na léčbu impotence, ale přisuzují se jim také pozitivní účinky v léčbě rakoviny.

Mají rohy nosorožců vliv na zdraví?

Vzhledem k obrovskému zájmu o rohy nosorožců na čínském a vietnamském trhu, rozhodli se biologové otestovat, zda mají látky obsažené v těchto rozích nějaký vliv na lidské zdraví. Výsledky hovoří jasně – konzumace nosorožčích rohů má stejný vliv na zdraví, jako konzumace vlastních nehtů, naprosto žádný! Ovšem ani tato zjištění, nenabourala pozici nosorožčích rohů v tradiční čínské medicíně a stále se najde velké množství lidí, kteří jsou ochotní platit desítky tisíc za příslib lepšího zdraví. Ovšem na vše ve výsledku doplácejí zvířata, kterým pytláci odřezávají (mnohdy velmi nešetrným způsobem) rohy a zmrzačená zvířata pak nechají svému osudu. Ty pak mnohdy následně uhynou vlivem infekce způsobených ran.

Nosorožec tuponosý i jávský je prakticky vyhynulý

Jak jsme se zmínili výše, aktuálně existuje ve světě 5 druhů nosorožců, přičemž nosorožec tuponosý patří mezi nejkritičtěji ohrožené druhy. Kriticky ohrožený je severní poddruh tohoto nosorožce (žijí už jen 3 jedinci, kteří nejsou schopní další reprodukce), zatímco jeho jižní poddruh patří mezi nejrozšířenější nosorožce Afriky.

Nosorožec dvourohý se původně vyskytoval v afrických savanách v počtech několik set tisíc jedinců, ovšem také jeho počet byl postupně decimován a v současnosti žije ve volné přírodě cca 3000 jedinců a v zajetí cca 240. Zajímavostí je, že největší chovná stanice těchto nosorožců je v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, kde se úspěšné daří tyto nosorožce rozmnožovat a pomáhat tak jejich záchraně.

Nosorožec sumaterský patří mezi nejmenší a také nejvzácnější druhy nosorožců. Aktuálně jich žije pouze 300 jedinců.

Dalším kriticky ohroženým druhem nosorožců je nosorožec jávský, který se vyskytuje již pouze na Jávě a to v počtu 63 jedinců, což je již tak malý počet, že během několika generací, bude docházet ke křížení příbuzných jedinců, a tím pádem ke stále častějším genetických defektům, které povedou k postupnému vyhynutí tohoto živočišného druhu. Uvádí se, že již při počtu 100 jedinců je populace odsouzena k vyhynutí.