Kréta - ostrov přírodních krás, památek i moře

Kréta patří mezi nejslunnější místa v Evropě. Zima je tu mírná a krátká - už v lednu se lze dočkat příjemného jarního počasí s teplotami kolem16 °C. V květnu už nejsou výjimkou teploty o výši 30 °C a můžete si užít posledních kapek deště před suchou hlavní sezónou. Na ostrově prší nejvíc v zimě a přes léto se většinou nedočkáte ani drobné přeháňky. V červenci a srpnu pak už horké dny sálají někdy i teplotami přes 40°C.

To je samozřejmě zcela ideální podnebí k lenošení na písku a koupání v chladivých vlnách. Pláží je tu celá řada, mezi nejznámější a nejkrásnější patří třeba slavná pláž Elafonissi s růžovým pískem nebo laguna v zátoce Tigani Balos. Pro milovníky adrenalinovější zábavy jsou na ostrově i dva velké aquaparky.

Na vrchol i do hlubin Kréty

Pro příznivce soutěsek je Kréta báječným místem k prožití aktivní dovolené. Nachází se tu spousta zajímavých roklin a soutěsek včetně té nejdelší v Evropě. Tou nejznámější je jistě Samaria, ale i ty méně proslulé mají své kouzlo.

Kréta byla utvořena divokým vrásněním, takže jsou zdejší hory opravdu působivé, nejvyšší hora Psiloritis v pohoří Ida dosahuje výšky 2 456 m. Přes zimu ve vyšších polohách sněží a ještě v květnu lze spatřit tající bílé pásy. Díky blízkosti moře a velkým výškovým rozdílům se z vrcholků obvykle naskýtá nádherný výhled. Třeba na některou z větších či menších náhorních plošin. Jsou položené v horách a díky úrodné půdě bývají intenzivně zemědělsky využívané. Největší a nejnavštěvovanější je náhorní plošina Lassithi nacházející se jen kousek od turisticky nejvyužívanější části krétského pobřeží.

Ale není třeba se jenom šplhat do kopců, i jejich úpatí totiž skrývají mnohé zajímavosti. Na ostrově je přes 3000 jeskyní, které hrály důležitou roli především v pravěku a starověku, kdy sloužily jako obydlí - v mnohých byly na důkaz přítomnosti dávných sídlišť objeveny cenné artefakty.

Srdce Kréty

Heraklion je díky populaci necelých 150 000 lidí největším a zároveň hlavním městem ostrova. Má k tomu i vhodnou polohu v centrální části severního pobřeží. První známky osídlení sahají až do minojského období, kdy zde byl situován malý přístav patřící k nedalekému paláci v Knossu. Základy města tu položili zhruba v 1. tisíciletí př. n. l. Dórové, kteří mu dali jméno po svém hrdinovi Heraklovi. Významu začalo místo nabývat od roku 828 n. l., kdy Krétu dobyli Arabové, opevnili přístav, postavili kolem něj široký obranný příkop a nazvali ho Rabd El Khandak (pevnostní příkop). V letech 1204 až 1669 tu vládli Benátčané, kteří město ještě více opevnili a dali mu jméno Candia. Roku 1669 se po urputných bojích trvajících celých 21 let zmocnili vlády Turci a život v polorozbořené Candii rychle upadal. I to bylo důvodem, proč byla v letech 1850 až 1972 hlavním městem Chania.

Důležité památky jsou v Heraklionu pěkně „pohromadě“, stačí projít jedinou ulicí, abyste je spatřili skoro všechny. Historickým centrem města je Lion Square - náměstí s Morosiniho kašnou zdobenou lvy. V roce 1628 ji nechal zřídit Francesco Morosiny, aby zásobovala město vodou. V současné době je obklopena množstvím kaváren a restaurací. Stačí se jen rozhlédnout a spatříte kostel sv. Marka (Agios Markos).

Benátská bazilika postavená roku 1239 dnes slouží především jako koncertní, výstavní a konferenční sál. Odsud můžete vyrazit ulicí 25. Avgustu, která vede dolů ke starému benátskému přístavu s pevností, a cestou potkáte další dvě významné stavby. První z nich je Benátská lodžie, postavená v letech 1626 až 1628, kdy sloužila jako místo setkání tehdejší aristokracie. Teď je budova sídlem městské radnice. Hned vedle stojí kostel sv. Tita (Agios Titos). Konec ulice ústí u benátského přístavu, kde vaší pozornosti určitě neunikne pevnost Koules. Vrátíte-li se zpět na náměstí, můžete se vydat dál ulicí Odos Dedalu s mnoha obchody s módou a suvenýry. Tou se dostanete skoro až k Archeologickému muzeu, které ukrývá obrovské množství vzácných předmětů z minojského období starých i přes 3 500 let, především z paláců Knossos, Phaestos, Malia a Kato Zakros.