Nejjedovatější zvířata České republiky 2. část

V první části našeho přehledu nejjedovatějších zvířat České republiky jsme si představili první dvě z nich – zmiji obecnou a zápřednici jedovatou. Nyní se podíváme na další jedovaté tvory, se kterými se můžete při procházkách naší přírodou setkat.

Stepník moravský

Stepník moravský je jedním z největších a také nejjedovatějších pavouků nejen u nás, ale také v celé střední Evropě. Tělo tohoto pavouka dorůstá nejčastěji velikosti 2 – 3,5 centimetrů, přičemž počítáme-li i délku končetin, velikost pavouka je několikanásobně větší. Zajímavé je, že tento druh pavouka byl objeven poměrně nedávno, v roce 2008 jej na jižní Moravě objevil Dr. Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha. Objevit nový živočišný druh je velkou událostí v životě každého vědce, natož v našich podmínkách, které jsou poměrně dobře prozkoumány.

Tento pavouk unikal pozornosti zoologů pravděpodobně díky faktu, že žije v podzemních norách a jeho výskyt v České republice je omezen na několik přírodních rezervací. Tělo stepníka moravského je velmi výrazné – samičky bývají celé černé a oranžovou skvrnou na hlavohrudi, ovšem samečci jsou mnohem pestřejší – tělo má bílo-červeno černé skvrny, které jim slouží jako ochrana před predátory.

Kousnutí stepníka moravského je poměrně bolestivé a je provázeno několikahodinovými horečnatými stavy, zrychlením tepové frekvence a bolestí hlavy. Zatím nebyl dokumentován žádný případ, že by jed stepníka zabil dospělého člověka, ovšem v Turecku prý usmrtil dítě. Děti jsou obecně mnohem ohroženější jedem různých zvířat, než dospělí. Mají totiž nižší hmotnost a menší objem krve, díky čemuž je koncentrace jedu v organismu vyšší. Ohroženy jsou také těhotné ženy.

Kuňka žlutobřichá

Jedovaté živočichy nalezneme nejen mezi pavouky a hady, ale také mezi obojživelníky. Mezi nejznámější české zástupce patří kuňka žlutobřichá. Jedná se o poměrně malou žabku, která patří mezi ohrožené druhy ČR. Na povrchu těla kuňky je vylučován sekret, který leptá lidské sliznice a může způsobit silné alergické reakce. Pro zdravého člověka nepředstavuje jed kuňky riziko.

Ropucha zelená

Také ropucha vylučuje kožní sekret, který obsahuje jedovaté látky. V tomto případě mohou způsobit nejen alergické reakce na kůži, ale také halucinace při požití. Z toho důvodu jsou ropuchy častým cílem narkomanů, kteří žáby nejčastěji olizují. Při tom mohou ublížit jak sobě, tak žábě.

Puchýřník lékařský

Také v kategorii hmyzu nalezneme nejrůznější zástupce, kteří jsou vybaveni jedem. Jedním z nich je puchýřník lékařský, známý také jako španělská muška. Jedem jsou vybaveni pouze samečci a tvoří přibližně 5% hmotnosti těla tohoto brouka. Při kontaktu jedu s pokožkou vznikají hnisavé puchýřky, při zasažení oka hrozí až ztráta zraku. Prášek z rozdrcených těl pochyřníků kdysi používali traviči. Smrtelnou dávku pro dospělého člověka představuje 30 mg prášku.